vloženo: 22.4.2018, autor: Andrea Skalická
Pochází z Velké Británie, kde kdysi naháněla a hlídala stáda ovcí. Dnes je z ní především společenský pes. K tomu, aby byla ideálním společníkem člověka, ji předurčují její vlastnosti: jde o temperamentního a učenlivého psa velmi přátelské, nekonfliktní povahy.
Někdy se jí říká „smějící se pes“, protože je téměř neustále v dobré náladě, ale přezdívek má bearded kolie více – třeba „rodinný skřítek“, „medvídek“, „chlupáč“ nebo „vousáč“. Dalo by se říci, že je to pes pro každého. Díky své bystrosti a učenlivosti se hodí i do rukou méně zkušeného chovatele nebo přímo začátečníka. Měl by ale počítat s tím, že jde o plemeno, které je hodně aktivní. „Možná je někdy příliš divoká, a tak potřebuje dostatek pohybu a zaměstnání. Ale stejně jako u každého jiného plemene, i u bearded kolií záleží na daném jedinci,“ říká k jejímu temperamentu chovatelka Zdena Meleková.
Citlivá duše
Trochu citlivější je beardedka na velký hluk, především na střelbu, pyrotechnické dělobuchy nebo hřmění při bouřce. Tyto strachy se však dají pomocí vhodné socializace minimalizovat nebo zcela odstranit. Výchova plemene není vzhledem k jeho povaze příliš náročná. Základem je právě dostatečná socializace. „Jakou si beardedku uděláte, takovou ji budete mít. Když se jí budete věnovat, splní vám každé přání. Když se jí nebudete dostatečně věnovat, stane se z ní ustrašená hromádka neštěstí. Nejlepších výsledků se docílí hrou. S křikem a silou na beardedku nechoďte, vyžaduje citlivý přístup. Když pochopíte její mentalitu, půjde to samo,“ radí chovatelka Alena Kratochvílová.
"Beardedka je přátelská ke všemu živému – ať už jde o tvory dvounohé, nebo čtyřnohé"
Mírumilovné plemeno
Beardedka je přátelská ke všemu živému - ať už jde o tvory dvounohé, nebo čtyřnohé. Ostatně agresivitu má ve standardu jako vadu vylučující z chovu. „S dětmi je naprosto v pohodě, ale přece jenom je to zvíře, a ne plyšová hračka,“ upozorňuje Dana Volková a dodává, že s ostatními psy i jinými zvířaty se beardedka snáší bez problémů. „S našimi psy doma žijí i starý kocour a kočka a k žádným sporům mezi nimi nedochází.“ Alena Kratochvílová má za to, že pořídit si beardedku jako prvního psa vůbec není špatná volba. „Je to mírumilovné plemeno. Jakákoli jiná zvířata a zvláště psy přímo miluje. Dítě i pes si na sebe musejí zpočátku zvyknout, ale poté se z nich stanou nejlepší přátelé na celý život,“ konstatuje.
Těsné soužití
Pokud budete chtít představit typického ovčáka, který si bude svou rodinu neustále hlídat a která se pro něj stane tím nejdůležitějším v životě, tak jste na správné adrese. Je to pes, který rozhodně nepatří do kotce, zkrátka žádný samotář. „Vyžaduje co nejtěsnější soužití se svojí rodinou, ale není otravná. Vycítí okamžiky, kdy na ni nemá páníček zrovna čas. Naši psi jsou s námi v domě, který máme v létě otevřený na dvůr a kde mají všude přístup. No a v noci - postel to jistí,“ směje se Dana Volková. Žít v domě se zahradou nebo v bytě s pánem nablízku je pro toto plemeno ideální. Dlouhodobější odloučení od své rodiny nesnáší. „Zároveň ale platí, že pokud odejdete z domova, bude na vás trpělivě čekat a bouřlivě vás vítat, aniž by vám delší nepřítomnost nějak vyčítala. Nemusíte se ani obávat, že byste to po návratu doma nepoznali. U menšího štěněte se sice může stát, že si dlouhou chvíli zkrátí malou přestavbou nábytku, dá se však dobře zabavit, aby ji takové choutky přešly,“ říká Alena Kratochvílová.
Všestranný sportovec
O temperamentu tohoto chlupáče už tu padla zmínka. Ostatně není divu, že mu v žilách proudí horká krev. Vždyť jeho předci běhali za ovcemi celé dny. „Pastevecké vlohy u ní nevymizely. Pomalu se navrací doba, kdy s nimi majitelé pasou a skládají různé typy zkoušek. Kromě pasení jsou bearded kolie úspěšné i na poli agiliťáckém, v coursingu, obedience a atraktivní jsou i v dogdancingu,“ říká Alena Kratochvílová, jejíž psi se podřídili jejímu klidnějšímu životnímu stylu. „Ke spokojenosti jim stačí procházky a míček,“ usmívá se. Také psi Zdenky Melekové milují jakýkoli pohyb a jsou vděční za každou zábavu. „Žádné konkrétní aktivitě se nevěnují, ale lítání na louce jim udělá radost vždy,“ dodává.
S péčí o srst začněte už v mládí
Bearded kolie má hustou dlouhou srst a vidina náročné péče o ni mnohé zájemce o toto plemeno nakonec odradí. Oslovené majitelky se však shodují na tom, že péče není tak náročná, jak se by mohlo na první pohled zdát. Mladý jedinec se samozřejmě musí česat častěji. „Znám ale spoustu plemen, jejichž údržba je daleko náročnější. Nesmí se promeškat rané mládí a učit je česat – a držet při tom – i když ještě není celkem co. Až srst doroste, nebude mít pes problém vydržet u česání i dvě hodiny. Dospělý pes má mít hrubou srst, která už tolik neplstnatí,“ upozorňuje Dana Volková. „Pokud časem získáte zkušenosti a opatříte si vhodné nástroje, není problémem mít ve výstavní kondici i několik psů najednou,“ říká Alena Kratochvílová: „Pro začátečníka se zdá být péče o srst náročná, brzy ale přijdete na to, že nejhorší období línání a přesrsťování se dá přečkat i bez následného ostříhání. Vzít na svou beardedku nůžky však můžete pouze v případě, že nemáte doma výstavního jedince. Ti se podle platného standardu stříhat ani trimovat nesmějí,“ připomíná chovatelka s tím, že kupříkladu psí senior, který se nerad češe a po výstavách už nechodí, ostříhání uvítá.
Štěně nepřetěžujte
Pokud si dáte záležet na výběru štěněte, je vysoce pravděpodobné, že budete mít kamaráda, který vám bude ve zdraví dělat společnost 13 až 15 let. Je to plemeno mladé (FCI jej uznala v roce 1958), a tak je v dnešní době ještě relativně zdravé. „Pokud se nějaká nemoc vyskytne, jedná se o ojedinělý případ. Beardedky se u nás povinně vyšetřují na dysplazii kyčelního kloubu, nepovinně na dysplazii loketního kloubu a nemoci očí. Přestože se vyšetření na tyto nemoci provádí, nelze říci, že by jimi bylo plemeno přespříliš zatíženo,“ říká Alena Kratochvílová, podle které lze kloubním onemocněním předcházet tím, že ve štěněcím věku nebudeme mládě přetěžovat. „Platí úsloví, že méně je někdy více. Štěně je jako malé dítě, rychle se unaví a potřebuje dostatečné množství odpočinku. Ke zdravému psu dopomůžou nejen genetické dispozice, ale i kvalitní strava v optimální míře,“ radí Alena.
Hravá do vysokého věku
A čím tedy krmí oslovené chovatelky své čtyřnohé kamarády? Zdena Meleková volí granule, občas její psi dostávají pamlsky. „Pokud jim dáte k správnému množství potravy dostatečný pohyb, přibírat nebudou,“ říká. Čtyřnožci Aleny Kratochvílové jsou prý trochu vybíravější, takže s jednou značkou granulí nebo syrovým masem dlouho majitel nepochodí. „Nejvíce se nám osvědčila doma připravená vařená strava doplněná granulemi jako večerní chuťovkou. U starších psů je lepší váhu hlídat, na druhou stranu beardedka bývá pohyblivá a hravá do vysokého věku.“ A čím dovedou beardedky své majitelky překvapit? „Dnes a denně vymýšlejí stále další a další kousky. Naposledy jsme se smáli, když jsme na jaře vyndali zahradní nábytek na terasu a našeho psa našli, jak odpočívá u stolu na židli,“ vypráví Zdena Meleková. Dana Volková o svých psech říká, že jsou to mazánci, kteří za ní chodí úplně všude. „Největší radost jim dělám, když přijdu odpoledne z práce a nejvíce je rozesmutním, když ráno odcházím,“ dodává.
Vybírejte obezřetně
Pokud přemýšlíte o tom, že byste si tohoto chlupáče pořídili, hledejte slušného chovatele, který o svém chovu přemýšlí. Štěně by mělo mít především průkaz původu a na první pohled by mělo vypadat zdravě a vesele. „Zapáchající ustrašená lepící kulička asi nebude to pravé, co by měl zájemce hledat. I když, kdo beardedky zná, dobře ví, že uhlídat bandu osmitýdenních štěňátek, aby vypadala jako ze škatulky, není žádná lehká věc,“ usmívá se Alena Kratochvílová a připomíná, že zájemce by si měl najít co nejvíce informací o rodičích a předcích, hlavně výsledky zdravotních vyšetření. „Dobré je také podívat se na nějakou výstavu nebo jinou akci a vybrat si matku vrhu v reálu,“ radí zkušená chovatelka. „Lidé často říkají, že je průkaz původu k ničemu nezavazuje. Že je to jen doklad o tom, že mají opravdu to své vysněné plemeno, a ne křížence s něčím podobným. Znám ale případ, kdy majitelka bearded kolie nakryla svou fenu s polským nížinným ovčákem. Je to plemeno opravdu hodně podobné. Bohužel až na povahu. Štěňata byla po tatínkovi – ostrá,“ upozorňuje na praktiky nesolidních majitelů Dana Volková.
Bearded kolie, vousatá krasavice
Jde o velmi staré britské plemeno, odedávna používané k pasení ovcí ve skotské vysočině. Po druhé světové válce se tito psi téměř vytratili. Naštěstí zaujali Gwendoline Olive Willisonovou, která se rozhodla obnovit jejich chov. Jeho zakladateli se stali fena Jeannie of Bothkennar a pes Bailie of Bothkennar. Výraz „bearded“ znamená v angličtině vousatý. Vousaté kolie jsou středně vzrostlé a nepříliš mohutné. Pes má v kohoutku 53 až 56 cm, fenka 51 až 53 cm. Srst by měla být rovná, hrubá a drsná, povolena je jen velmi lehká zvlněnost. Délka srsti by měla být tak dlouhá, aby poskytla ochranu proti špatnému počasí, avšak ne delší, než je délka psa. Podle standardu se srst nesmí jakkoliv zkracovat. Zbarvení je břidličně šedé, červenavé jelení, černé, modré, všechny odstíny šedé, hnědé a pískové, s bílými odznaky nebo bez nich. Váha se pohybuje v rozmezí 20 – 25 kg v závislosti na výšce jedince.
Převzato z časopisu Psí kusy.
