Historie:
Švýcarský honič má velmi starý původ. Jeho přítomnost ve Švýcarsku v dobách starého Říma dokládá
mozaika nalezené v Avenches, na níž jsou zobrazeni smečkoví psi, kteří se shodují ve varietách se
švýcarskými honiči. Jeho vynikající lovecké vlastnosti v lovu zajíců oceňovali italští pejskaři v 15.století
a Francouzi v 18.století. Původní chov švýcarského honiče byl s určitostí ovlivněn francouzskými
honiči, používanými v Söldnern ve Švýcarsku. V roce 1882 byl vytvořen standard pro pět tehdejších
variet švýcarského honiče. V roce 1909 byly standardy přepracovány, čímž naprosto vymizel
thurgauský honič. 22.ledna 1933 byl pro všechny čtyři variety vytvořen společný standard. Původní
varieta jurského honiče typu sv.Huberta již vymizela.
Rozdělení podle použití:
Brakýř, který hledá a hlasitě štve zajíce, srnčí, lišku a příležitostně divoké prase. Loví
samostatně. Hledá a vypichuje s velkou jistotou také v nesnadném terénu.
Vzhled, stručný popis:
Středně velký pes. Jeho tělesná stavba svědčí o síle a vytrvalosti.
Barva:
„Modrý“, tj. směs srsti černé a bílé, velmi silně skvrnitý, s černými plotnami
nebo s černým sedlem; světlé až intenzivně tříslové pálením nad očima, na lících, na hrudi, okolo
konečníku a na nohou. Celý černý plášť je přípustný.
Chybné zbarvení a znaky: chybějící modré stříkání, barva pálení (plavá) na vnější straně uší.
Povaha / temperament:
Je temperamentní a vášnivý lovec, jemné povahy, poslušný a závislý na svém pánovi.
Informace chovatele:
Povaha:
Lucernský honič je velmi starobylé a přizpůsobivé plemeno. Patří do skupiny loveckých psů – honičů, tzn. je energický, vášnivý, velmi vytrvalý, dobře a snadno se orientuje v terénu. Původně smečkový pes, nevyhledává konflikty, adoptuje novou rodinu (smečku), kterou miluje a je jí naprosto oddaný. Je poslušný, závislý na svém pánovi. Jeho elegantní vzhled jde ruku v ruce s jeho jemnou povahou. Má nezaměnitelný hluboký hlas, kterým hlásí, když žene nebo dohledá zvěř. V ostatních životních situacích nepokládá za nutné obtěžovat okolí štěkáním. Jeho dlouhé uši poutají pozornost, při pohybu vytvářejí jemné vírky, které směrují pach zvěře k čenichu.
Výchova:
Pozornost je třeba věnovat přivolání, jako u všech loveckých plemen. Po vyslovení povelu „ke mně“ je na něm občas vidno mírné zaváhání (rád by se rozhodoval samostatně). Je velmi učenlivý a ochotný udělat vše pro radost svého pána i pro pamlsek :). Výcvik zvládne i začátečník.
Náročnost na každodenní pohyb:
Jde o loveckého psa – honiče, což samo o sobě napovídá, že má rád pohyb. Měl by být v rukách aktivního pána, který oblibuje přírodu a je ochoten ujít denně pár kilometrů. Určitě bude raději běhat po lese a louce, než ve městě chodit na vodítku. Je vhodný pro psí sporty. Gaučink mu jde taky dobře, ale celý den zavřený sám doma moc spokojený nebude.
Dominance vůči jiným psům a chování k dalším zvířatům:
K ostatním psům je přátelský, nevyhledává konflikty (historicky žil ve smečce), rád s nim hraje na honěnou (než to kamarády přestane bavit). Žene zajíce, veverky, kočky, lišky, srny … to ho prostě baví.
Vztah k cizím lidem (či dětem):
K cizím lidem je přátelský, přítulný, ale neobtěžuje. S dětmi nemá žádný problém.
Péče o srst:
Žádná, pokud se náhodně v něčem nevyválí. Nečeše se, nestříhá, netrimuje, krátké chlupy jsou poměrně těžké a spadané na podlahu se dobře smetou nebo vyluxují. Nemá v oblibě vodu, takže nehrozí nástup mokrého zvířete do auta.
Předpokládaný věk: 11 – 12 let
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------CHS Lanterna Blu
Úplný standard k náhledu zde
