Portál pro zodpovědné majitele psů

ATLAS PSŮ

Výmarský ohař dlouhosrstý

(Weimaraner - Langhaar)


Země původu: Německo / Číslo standardu: 99 / Skupina FCI: 7 / Sekce: 1.1 kontinentální ohaři, typ braque. S pracovní zkouškou.

Výmarský ohař dlouhosrstý - Foto: www.pesjira.cz


Velikost

Délka srsti
3 - 5 cm

Výška v kohoutku
pes

59 až 70

Výška v kohoutku
fena

57 až 65

Hmotnost
pes

30 až 40

Hmotnost
fena

25 až 35

ON-LINE PORADNA
on-line-poradna

Historie:

O vzniku výmarských ohařů panují četné teorie. Jisté je jen to, že výmarský ohař, kterému tehdy ještě kolovalo v žilách hodně krve takzvaného vodícího psa, byl chován již v první třetině 19. století na výmarském dvoře. V polovině 19. století, tedy před počátkem čistokrevného chovu, byl chov téměř výhradně zaměřen na výkonnost v rukou myslivců z povolání a lesníků ve středním Německu – především v okolí Výmaru a v Duryňsku. Když dny takzvaných vodicích psů skončily, zkřížili tito myslivci a lesníci své psy také s křepeláky a chovali dále tyto křížence. Zhruba od roku 1890 bylo toto plemeno chováno plánovitě a vedeno v plemenné knize. Vedle krátkosrstého výmarského ohaře se již před přelomem 20. století začala vyskytovat také dlouhosrstá varieta, i když zpočátku jen ojediněle. Výmarský ohař byl od počátku vedení v plemenné knize chován čistokrevně, tedy v podstatě bez vkřižování jiných plemen, především pointerů. Díky tomu je výmarský ohař pravděpodobně nejstarším německým plemenem ohařů, které se chová již od r. 1900 čistokrevně.

Rozdělení podle použití:

V souladu s jeho posláním musí výmarský ohař coby všestranný lovecky upotřebitelný pes mít všechny požadované vlohy a být použitelný pro veškerou práci v poli, lese i na vodě před i po výstřelu.

Vzhled, stručný popis:

Jemná, dlouhá krycí srst s podsadou nebo bez ní, hladká nebo lehce zvlněná; srst v nasazení uší/závěsů je dlouhá přepadající; na špičkách závěsů je přípustná sametová srst; délka srsti po stranách 3 – 5 cm, na spodní straně krku, na předhrudí a na břiše většinou trochu delší; dobré praporce a kalhoty, avšak směrem dolů o trochu kratší; ocas s dobrou vlajkou; prostor mezi prsty osrstěný. Osrstění hlavy méně dlouhé. Tzv. „Stockhaar“ osrstění se středně dlouhou a dobře přiléhající krycí srstí, hustou podsadou a středně vyvinutými praporci a kalhotami se občas vyskytuje u psů se smíšenými geny.

Barva:

Stříbrná, srnčí nebo myší šedá a přechody mezi těmito barevnými tóny; hlava a uši většinou trochu světlejší; bílé znaky jsou přípustné jen v malém rozsahu na hrudi a na prstech; v některých případech je na středu hřbetu více nebo méně dobře vyjádřený tmavý »úhoří pruh«.

Povaha / temperament:

Všestranný, lehce ovladatelný, povahově pevný a náruživý lovecky upotřebitelný pes se systematickým a vytrvalým hledáním, nikoliv však nadměrného temperamentu. Nos pozoruhodné kvality. Ostrý na škodnou a dravou zvěř; také ostražitý, ale nikdy agresivní. Spolehlivý ve vystavování a v práci ve vodě. Pozoruhodný sklon k práci po ráně.

Úplný standard k náhledu zde

Plemena ve stejné skupině FCI